a na téhle adrese jsou všechny naše fotečky z akcích
http://labradorterezka.rajce.idnes.cz/
31.12.2008-3.1.2009= Silvestr jsem strávili s kámošema z klubu, ve Slavětíně.Chodili
jsme na dlouhé procházky a také, aby jsem prý jenom neseděli a
nejedli, tak si pro nás nachystali zase nějaké ty různé povrchy.
Dokonce jsem se vozila v kolečku
.
24.12.2008= Taaaak a jsou Vánocë. ježíš byl letos štědrý, dostala jsem zase spoustu
dárečku. No jo jsem byla zase hodná.
7.11-9.11.2009= Jůů, tak tenhle výkend byl snad nejlepší, který jsem zažila. V pátek to
začalo, přijeli moji kamoši od klubu zachranářů a spali u nás doma,
a to jsem netušila, že na celý víkend. Sice jsem musela uvolnit můj
pelíšek Plutovi, ale za to mi to stálo. Byla ohromná legrace. V
sobotu ráno jsme se všichni vydali na Pasení oveček(u většiny spíše
lovení:-). Takže, protože nikdo neočekával, že by labrador( všichni
moji kámoši) mohl/i pást, tak nikdo nebyl zklamaný.Ale pořád
nechápu jedno, proč mě nenechali si s těma ovečkama hrát. Přitom
mě se to tak líbilo. Houf oveček stál, když jsem se proti nim
rozběhla tak všechny okamžitě začali utíkat a já si mohla vybrat
tu nejpomalejší a mohla jsem s sní honit.Ach jo.Pak jsem si to
mohla vynahradit, potom nás pánečci pustili a já mohla honit
Winího, Tamču i Dášenku a to trvalo až do včera. No a nastala
neděla a to se všichni začali balit a odjeli. Takže veliký smutek,
protože jsem tu zase sama samotinká, ne kecám mám tu taky
spoustů psích kámošů, akorát nebydlí u nás doma.
18.10.2008= No a je výkend, konečně jedem za mýma kamošema z klubu do Slavětína.
Tentokrát nemusí zachraňovat, na to prý byla ledová voda a nikomu se
do ní nechtělo jít topit. No a tak místo toho jsme se učili
poslouchat. Dělali jsme takové ty divné věci jako je sedni, lehni,
zůstaň,...No a pánečkové z toho byli celý šťastný jak jsem šikovní.
Pak jsme se také učili chodit, spíš zvykat, po různým povrchu, jako
byla např. železná síť, plech a taky žebřík. no řeknu Vám to byla
makačka dostat se nahoru. Jo a ješte jsem se učila štěkat, spíše tedy
vyštěkávat člověka, kterého najdu. Řeknu Vám, ale co vůbec nechápu
nejdřív mě za to dává Jarda( učitel štěkání) mňamky, no a když jsme
ho pak večer potkala, ukazovala jsem mu jak krásně jsme se to naučila
a on mi nic nedal, jenom my pořád říkal něco v tom smyslu, že teď
už to po mě nechce, že prý jenom když se schová a ja ho najdu a né
jenom když ho potkám. Hmmm to jsou mi věci.
No jo to byla zase
legranda.
6.9.-13.9.2008= A je to tu. Tak konečně jsme se dočkala, zase to krásné moře a
teploučko. Celý týden jsem si užívala. Tentokrát jsem byla ve skupině
paničky, kterou měla nastarost. Zachraňovali jsme o stošest naše
topící se lidský kamarády. Dokonce jsem obdržela pracovní knížku, kde
se zapisují jednotlivý cviky, které už umím, je to taková má žákovská
knížka.No jo, ale týden utekl jako voda a jsme doma.
1.9.2008= Jú, jé já mám dneska narozeniny. Už jsem dospělá, je mi 1 rok. To bude oslava,
a těch dárečků. Dostala jsem dortík a celej jenom pro mě.Hlavní dárek k
narozeninám je Chorvatsko, já jedu k moři, už tenhle pátek, to bude
bomba, samozřejmě se tam nejedu povalovat na pláž, ale jedu na vodní
záchranářskej výcvik, strašně mě to moc baví. No a pokračování
dárečků, tak tedy dostala jsem houpačku, tunel, pytlový tunel na moje
amatérské agility(jenom na zahradě) a samozřejmě něco velkého
plyšového co můžu rozpárat.Myslím, že je to ovečka.
30.8.2008= Tak dneska jsem se zůčastnila soutěže O nejhezčího a nejšikovnějšího
sušického voříška. No, ze začátku jsme se tam přisli jenom podívat, ale
nakonec jsme se přihlásily. Byla to sranda, poslušnost, agility, hraní,a
taky exteriér. Všechno jsme to zvládla, nic jsme snad moc nepokazila a
s mou šikovností jsme skončily na 5.místě. Myslím si, že dost dobrý
výkon na to jaký jsem střeštiprdlo.:-) A s mým exteriérem , prý moc
nevypadám na toho voříška, prostě jsem labrador, ale přece ne nejhorší
a tak jsem vybojovala 8.místo. Nu a za odměnu ještě půjdu ven na
procházku k mý milovaný vodičce.P.S.: Bylo nás tam celkem asi dvacet
voříšků, takže samozřejmě moje páníčka je na mě strašně hrdá.
14.8.2008= Tak včera se mi něco moc krásnýho povedlo, akorát nechápu proč moje
panička u toho tak nadávala. Když jsme přijeli z nákupu, tak nechala
ležet na dvoře pytlíky s moukou a jak já chudák mám vědět, že nejsou
pro mě, když tu tak leželi. Samozřejmě moje zvídavost je nenechala v
klidu, nu a tak jsem se začala dostávat do pytlíčku.Když jsem to
ochutnala, tak jsem usoudila, že to k jídlu asi nebude, no a co s tím,
tak jsem to celý vysypala po dvoře, no a jak jsem běhala jsem a tam,
tak né jen já, ale celý dvůr byl bílý jako v zimě, to byla sranda, no a
jak to asi dopadlo?! Panička přišla začala mi nadávat, všechno sebrala,
uklidila a bylo po srandě. Vypadala jsem jako stará šedivá babča.:-)
27.7.2008= Tak dneska byl krásný odpočinkový den.Panička mě nechala odpočívat celé
dopoledne. A za odměnu jak jsem v sobotu dřela do těch kopců, šla se
mnou po obědě k řece, kde jsme dělaly kravinky.Skákala jsem,
plava jsme, cákala jsem se, no prostě super,
26.7.2008= Uf, dneska jsem se s mojí páničkou vydala na turistickou procházku.
Vydali jsme se na Prášilské jezero. Musela jsem ujít takových kilometrů a
to jsem se v tom jezeře nemohla ani vykoupat.:-)Po krátké pauze jsme šli
zase nazpátek. To teda byla procházka, nevím kdo byl víc unavenej. Teda
já jsem unavená pořád, od chvíle co jsme se vrátili nabírám síly v mém
krásném měkkém pelíšku.:-)))
18.7-20.7.2008= Hurá!!!! Jedem na další vodní výcvik tentokrát do střediska Trnávka u obce
Želiv. No co Vám budu povídat tenhle výkend stál opravdu za to. Jen co
jsme přijeli, tak hned co jsme se přivítali ukázalo se, že jeden pejsek má
torzi žaludku, a to se ani nezačalo cvičit. Pavel na nic nečekal hned
naložil chudáčka Cézara a jeho páníčka a hned jeli do nemocnice. Naštěstí
vše dobře dopadlo. No a dokonce jsem přijeli i boxeří mimina debra
a Dorian. To byla švanda. V sobotu ráno jsme byly rozděleni do třech
skupin. My jsme byli zařazeny do Evči skupiny. No a jako jediný cvik jsem
udělala vytažení aportu a dál se mi nechtělo spolupracovat. nejdříve si
panička myslela, že je to novým figurantem, kterého jsem neznala, ale tím
to nebylo, pořád jsem nespolupracovala. Tak jsem si jen tak plavala s
paničkou. Druhý den panička na to přišla čím to je, že jsme celá nesvá. no
jo prý už nejsem malý mimino, ale je už ze mě psí slečna.
20.6-22.6.2008= Konečně jedem zase s klubem zachraňovat človíčky. Všechno se
to odehrálo v kempu Wilsonce kousek od Hartvikovic. Když jsme tam
dorazily už tam bylo spoustu známejch lidiček, ale taky opět někdo novej.
A potože jsme se přihlásily pozdě, tak na nás nezbyla chatka a proto
jsme si postavily stan. Největší strach z toho měla moje panička,
protože nevěděla co budu na stan dělat, jestli ho roztrhám nebo se z
něho vykoušu.Hm, takový pochybnosti, vždyť jsem hodná
a tak stan
přežil. To byla zase taková legrace. pořád jsem byla ve vodě, plavala
jsem pro aportek, pro topícího človíčka, pro surfaře, jízda na člunu a
hlavně jsem se na surfu vozila a panička mě tahala . Nejdřív jsem tak
vůbec nechtěla být a nakonec mě z toho surfu nemohli dostat. No po
výcviku jsem měli večer vyhlášení o tom jak jsme byli všichni šikovný. A
ráno jsme se opět vydali cvičit a pok jsme se všichni odebrali k domovu.
Jo a už jsme oficiálním členem klubu pracovní a zábavné kynologie.
7.6.2008= Jupí!!!! tak jsem ukončila kurz pro pokročilé.A jak jinak než úspěšně! 
23.5.-31.5.2008= Den D nadešel, cesta byla dlouhá, ale doraili jsme v pořádku. Když
jsme vystoupili z auta, už tam bylo spoustu pro nás nových lidiček,
kteří tu budou s námi celý týden. A ještě jedna věc, bylo tu moc moc
nových psích kámošů. Pavel a Evča(organizátoři) nás přivítali a
ukázali kde co všude je, ale jediný co mě zajímalo bylo spíše moře,
kde je?!Pavel nám říkal, ať si připravý moje pánička foťák jakmile
ochutnám moře, že prý všichni hází ksichtíky. No a tak natěšeně jsme
se vydali k moři a ajhle, bylo mi úplně jedno, že voda je slaná, hlavně
že jsem ve vodě. Večer bylo uvítání a hlavně plán celýho týdne, jak
bude výcvik probíhat a co všechno se naučím. Ze záčátku jsem si
myslela, že to všechno nezvládnu, ale kupodivu mi to šlo, moje
trenérka Renča nás chválila a podezřívala z toho, že už jsem to někdy
dělala. A to nejleší nakonec= všichni byli překvapení, když se dozvěděli,
že jsem teprve osmi měsíční štěndo, každý mě tam chválil, že jsem
všechno ustála a do všeho jsme se hrnula s nadšením.
Nakonci týdne
bylo vyhlášení o pracovitosti všech pejsků a dokonce jsem si odvezla
Diplom a dostala nějaký mňamky. Za ten týden jsme si užili toooolik
legrace, máme spoustu nových kamarádů lidských a i kámošů
pejsků. Bylo to vážně bomba a tak jsme neváhali a hned jsme se
přihlásili na další akci
27.4.2008= Páni pojedeme na výlet. A né na ledajaký, jedem k moři. To je dost dobrý,
já jedu k moři.
. To bude super sice se tam nejedu flákat, ale zase
učit, budu zachraňovat topící se človíčky, vozit se na serfu a člunu,
skákat ze člunu, to bude strašně fajn. Snad to všechno zvládnu
26.4.2008= Tý jo, prý jsme holka šikovná, všechny překážky jsem zdolala. Možná, že ze
mě bude agiliťák
. No, ale to se ještě uvidí, protože jsem ještě malinká
tak se musím šetřit.
5.4.2008= Taaak pokračuji v kurzu pro pokročilé, Už to není taková sranda
Chtějí po
více práce a málo hraní s ostatními. No a ještě k tomu mám lézt na tak
velký překážky.
22.3.2008= Hurá!!! Tak jsem úspěšně ukončila kurz pro začátečníky. A postupuji do kurzu
pro pokročilé
12.1.2008= Moje první hodina na cvičáku, to se budu muset učit, ale panička mi slíbila,
že si tu budu i moct hrát s ostatníma pejskama
24.12.2007= Jé moje první Vánoce. To bylo něco, za to, že jsem mooooc hodná
jsem dostala spoustu dárečku.
04.12.2007= Ráno jsem se probudila a podívala na zahradu a ta byla celá bílá. Honem , honem
jsem spěchala ven, no a pak když jsem si do toho stoupla to bylo taaak
studený, No ale nic mě to neodradilo a já lítala sem a tam a ten sníh lítal,
je to byla sranda. A taky jsem pak zabořovala hlavu do sněhu. Pokoušela
jsem být celá bílá, ale nějak to nešlo.
11.10.2007= Všechno to začalo když si pro mě přijela nějaká cizí paní, později jsem se
dozvěděla, že je to má pánička.
